Co přinesl rok 2023

Máme tu nový rok a s tím je už spojená tradice shrnutí předešlého roku.

Rok 2023 přinesl bohužel dvě smutné událostí a některým členům v domácnosti taky pracovní problémy, ale jinak to byl dobrý rok.

Procházky – celý rok jsem chodila na procházky, některé měsíce míň, některé víc, někdy u nás na vesnici, někdy o pauzu v práci a často jsem si při procházkách fotila, to už je taková moje vášeň. :)

Pálení čarodějnic a opékání buřtů – když přijeli sourozenci s dětmi na oslavu sestřiných narozenin, udělali jsme jim ohýnek, spálili jsme čarodějnici a později se opékali buřty. Ohýnek jsme si potom ještě udělali v říjnu a bylo to fajn, bylo to takové zakončení sezóny.  

Cvičení jógy a plavání – cvičila jsem jógu, na kterou jsem chodila celkem pravidelně a taky jsem začala plavat a je to super. U plavání přišlo zlepšení ohledně potápění, kdy už mi to nedělá až takový problém jako zezačátku. Akorát v prosinci jsem už ani jedno nedávala a dost jsem to zanedbávala. No budu muset najet znovu teď od ledna a zase se do toho dostat. 

Kavárny, restaurace - navštěvovala jsem kavárny, restaurace, občas jsem byla sama a jinak většinou s kamarádkou a byla jsem taky na foodfestivalu u nás ve městě. 

Hrála jsem hry - dohrála jsem Tell me why, u kterého jsem čekala na překlad do češtiny, jelikož hry v angličtině nedávám, takže jsem byla ráda, že za české titulky.

Občas jsem si zahrála The sims 4, ale to mě vždy baví jen chvíli, získala jsem nějaké dodatky zdarma na některých platformách, tak to bylo fajn. Ale musím říct, že dodatky ke čtyřce obsahují dost málo věcí oproti dodatkům, co byly ke trojce. Ke konci roku jsem začala hrát Assassin's Creed Syndicate. 

Pobyty a výlety

Podmořský svět – se sestrou, s jejími dcerami a bráchou jsme byli v podmořském světě. Bylo to hezký, ale některé ty ryby mi přišlo, že mají dost málo místa. Vstup je dost drahý, my tam jeli hlavně z toho důvodu, že neteře vstup dostaly jako dárek k narozeninám. Je to něco, co mi stačilo vidět jednou a znovu už tam nepotřebuju.

Lumia Gallery – moc hezká interaktivní expozice, i když to bylo menší. S kamarádkou jsme si to tam užily.

Výlet na Červeňák – na Velikonoce jsem odpoledne šla se sestrou a s její rodinou na Červeňák. Už jsem tam byla několikrát, ale ráda tam chodím. Z rozhledny je hezký výhled.

ZOO Chomutov – byla jsem se sourozenci a s jejich dětmi v ZOO v Chomutově. Jako děti jsme tam byly často, potom už jsem tam dlouho nebyla. Je to tam pěkný a děti si to tam užijí.

ZOO a Minigolf Plasy – do Plasů si jezdíme zahrát minigolf, protože se nám to tam líbí. Chtěla s námi jet sestra, která tam byla akorát jednou a měla sebou obě děti. Užili jsme si plno zábavy a na oběd jsme si zašli do Knížecího Pivovaru, kde vaří dobře.

Praha Petřín – s kamarádkou jsme se měly sejít v Praze a tentokrát jsme se rozhodly, že se půjdeme podívat na Petřín.

Muzikál Sestra v akci – s mamkou, tetou, sestrama, bráchou a neteří jsme si udělali výlet do Prahy na muzikál a bylo to skvělý. Hodně se mi to líbilo.

Hrad Křivoklát – chtěli jsme nějak využít svátek v červenci, když jsme měli posunutou dovolenou. Na Křivoklátě se konaly zrovna slavnosti a s rodiči jsme se tam chtěli podívat, šli jsme i na prohlídku, ale bohužel jsme zrovna neměli dobrého průvodce, takže za mě to bylo zklamání.

ZOO Praha – druhý svátek v červenci jsme si udělali výlet do ZOO v Praze. Byla jsem tam naposledy před lety, ale musím říct, že příště bych radši bych jela jinam, kdybych zase někam do ZOO chtěla.

Krušné hory: Plešivec a Klínovec – moje oblíbená místa v Krušných horách, kde už jsem byla několikrát, ale nevadí mi tam jet znovu, protože je tam nádherná příroda. Zrovna jsme tam krásně vše kvetlo a bylo všude plno hmyzu. To byla nádhera. Více zde.

Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka – hezké muzeum s vlaky, určitě doporučuju těm, co mají děti, kteří jsou nadšení z vlaků.

Havlíčkovy sady – s kamarádkou jsme si udělaly procházky po Havlíčkových sadech, kam už jsme se delší dobu chystaly.

Raná – to jsem tak jeden den měla volno a rozhodla jsem se, že si chci brzy ráno udělat výlet na Ranou a byla jsem ráda, že jsem šla. Ten výhled za to stál. Více zde.

Byla jsem několikrát v Mariánských Lázních – Mariánské Lázně jsem se mi líbily už když jsem tam byla poprvé a v roce 2023 se mi povedlo tam jet dokonce 4x. :D

1. Hotel Falkensteiner – poprvé to bylo v únoru, kdy jsme si s našima udělali wellness víkend. Původně měla jet sestra, ale pak to nevycházelo a já byla sama v pokoji, ale bylo to nakonec fajn a já jsem si krásně odpočinula. Více zde.

2. Hotel Cristal Palace – brácha měl na začátku září jít na operaci s ramenem a měl být brzy ráno v Sokolově, naši se tedy rozhodli, že by tam jeli dřív a spojili to s pobytem a já řekla, že bych jela s nimi, protože mi ještě zbylo dost dovolené. Zaujal nás tento hotel, protože patřil pod Orea hotely, se kterými jsme už měli zkušenost, a navíc vycházel dost levně. Byla jsem ráda, že jsem jela, protože to byl opět fajn relax, i přesto, že jsme se nakonec dozvěděli, že operace v tom termínu není, že je přeousvali. Více zde.

3. Hotel Cristal Palace – s kamarádkou jsme už 2x byly na wellness pobytu a chtěly jsme jet znovu. Kamarádka ještě nebyla v Mariánských Lázních a chtěla se tam podívat, tak jsme se domluvily, že si je dáme společně (to bylo ještě v době, kdy jsem nevěděla, že pojedu v září s rodiči), s tím, že vybereme hotel. Kamarádku zaujaly hodně dva, které nevycházely tolik draho a jeden z nich byl Hotel Cristal Palace, kam jsem měla jet s našimi, takže kamarádka zase nechtěla, abych jela do toho samého hotelu (ještě jsme měli jet na konci září), což jsem jí řekla, že mi nevadí. Takže nakonec kvůli ceně a kvůli tomu, že večeře byly bufetové oproti tomu druhému hotelu, kde jídlo bylo výběrem z menu, jsme se rozhodly pro tento hotel. Sice jsem v té době ještě nevěděla, zda se mi tam bude líbit, když tam pojedu s našima, ale nakonec jsem byla nadšená a musím říct, že jsem byla ráda, že jsme tam jely i s kamarádkou, protože jsme si to užily a v hotelu se líbilo i kamarádce, navíc v kavárně, kterou tam mají, měli i bezlepkový dort, což pro ni bylo skvělý. Pobyt jsem chtěla sepsat, ale nějak mi to časově nevyšlo, takže třeba někdy to dopíšu. :D

4. Hotel Falkensteiner – opět wellness víkend v Mariánských Lázních, tentokrát v říjnu, protože táta tam chtěl vzít sestru, které se hotel hodně líbil. Jeli rodiče a já se sestrou a byl to skvělý relax. Uvidím, jestli k tomu více sepíšu. :)

Dovolená penzion Bednářův dvůr – s rodiči a s bráchama jsme si udělali v létě dovolenou kousek od Telče. V penzionu se mi líbilo, bylo to hezké prostředí s příjemnými majiteli a taky v okolí bylo mnoho míst, kam se dalo podívat. Penzion můžu určitě doporučit. Penzion sice nenabízí polopenzi, mají jen snídaně, ale jinak je v jídelníčku pár jídel, které paní uvaří, což my jsme za dovolenou využili a musím říct, že paní vařila dobře. I. část, II. část, III. část, IV. část, V. část.

Knihy

Přečteno: 99 knih od 70 autorů (25 097 stránek)

Nejvíce přečtených knih za měsíc listopad (14 knih). Nejlepší jsou ty rozdíly v jednotlivých měsících, kdy jsem dala třeba 10 knih a jindy třeba jen 4. :D Záleželo na čase a na tom, jestli jsem zrovna jezdila autobusem nebo čekala třeba u doktora.

Výzva na DK splněno 18/20 témat.

Kniha s nejnižším počtem stránek:
Pavel Čech, Radek Malý – Poštou havraní

Kniha s nejvyšším počtem stránek:
Fredrick Backman – Vítězové

Top knihy:
Fredrick Backman – Vítězové – zakončení úžasné série Medvědín. Celá série byla plná zajímavých myšlenek, které podněcovaly přemýšlení nad životem. Kniha je plná zajímavých myšlenek a hodně jsem u ní přemýšlela nad životem. 

Stýská se mu po tom, že někam patřil, ačkoli to byla lež. Raději to, než bloudit v pravdě.
Všichni lidé mají sto falešných osobností podle toho, s kým se právě baví. Předstíráme a přetvařujeme se, jen abychom zapadli.

Martin Goffa – Člověk za oponou, Martin Goffa –Vodní Hrob 5/5 – tyto dvě knihy byly poslední ze série s novinářem Terencem a obě stály za to, celá série byla skvělá. Goffa se stal jedním z mých nejoblíbenějších autorů.

Agatha Christie – Nakonec přijde smrt – tentokrát se podíváme do hodně dávné doby do starého Egypta. A. Christie mě opět nezklamala a kniha mě bavila jak příběhem, tak tím, do jaké doby a místa byl příběh vsazen.

Esa se odmlčela a pak zvolna dodala: "Nofret je překrásná, ale pamatuj: Lesklými údy žen muž bláznivě je okouzlen, však hle - a v okamžení hladká plěť v karneol se změní..."
Jak citovala, hlas se jí trochu prohloubil: "Chvíle pomíjivá jako sen, a nakonec přijde smrt. 

Mary Westmacott (A. Christie) – Dcera je dcera – knihy, které psala A. Christie pod pseudonymem jsem si musela přečíst a tahle byla hodně dobrá.

Tabitha Bird – Krámek s fantazií – úžasný příběh o jednom krámku plným fantazie.

Žijeme ve světě plném děr.
Na počátku se ve vesmíru objeví trhlina a vznikne jedna díra. Prázdné místo, kde bylo něco nebo někdo, koho jsme kdysi milovali.
Pak díry přibývají. Viděl jsem, jak se to děje.
Z pyžama vyprchá její vůně. Vznikne jedna díra.
Přijdou narozeniny, další Vánoce nebo třeba jen páteční pizza a oni nejsou s námi. Další díra.
Bezdětná žena sleduje matku, jak dělá něco naprosto všedního.
Vozí kočárek po parku. Další díra.
Díry. Díry. Díry.
To je žal.
Ale také láska.
Díry nám připomínají, že jsme o někoho přišli, jakož i to, že byl blízký našemu srdci.
Earlatidge Hubert Umbray

Michela Klevisová – Zlodějka příběhů – po prvním dílu detektivní série jsem byla celkem zklamaná, asi i vzhledem k tomu, jaký kolem toho byl humbuk a delší dobu jsem se nechtěla pouštět do dalšího dílu, nakonec jsem se letos rozhodla zkusit druhý díl a jsem za to ráda, protože ten byl o dost lepší, než první.

Tereza Bartošová – Vodník – tohle byl teda objev roku, autorčin styl psaní mě zaujal, stejně tak příběh a stejně tak prostředí, do kterého byl příběh zasazen. Určitě chci zkusit i její novou knihu, která má vyjít příští rok. :)

Kateřina Šardická – Zmizení Sáry Lindertové – tohle byl zajímavý příběh.

Kniha, u které jsem cítila pohodu:
Carsten Henn – Knihonoš 5/5 – tohle byla příjemná, milá oddechovka, u které si člověk odpočine.

Kniha, u které se mi chtělo brečet:
Fredrick Backman – Životní terno 5/5 – nádherná kniha, která byla velice dojemná a mě vháněla slzy do očí.

Schovala se u mámy pod peřinou. 
Taky jsem se dal do běhu. Utíkám celý život. Protože nemocničními chodbami každou noc prochází žena v tlustém šedém svetru. Má sebou desky. V nich všechna naše jména. 

Nejhorší knihy:
Tři vánoční dárky 1/5 – tři příběhy od tří různých autorů. Jediný, který mě trochu zaujal byl ten první příběh a ani ten nebyl nic extra, takže za něj jedna hvězdička. Druhý příběh katastrofa a ta mluva, to jsem trpěla takovou mluvu od chlapa. Asi kdyby takhle mluvila ženská nebyla by to taková pěst na oko (i když mi tenhle styl mluvy vadí i tak), ale tohle jsem prostě nedávala. A třetí příběh tam to chování té hlavní hrdinky taky bylo občas až moc.

Paolo Genovese – První den mého života 2/5 – tato kniha mě zaujala svým námětem, zpočátku to vypadalo dobře, ale potom mě to přestalo bavit a konec teda zrovna to taky nijak nezachránil.

Michaela Klevisová – Prokletý kraj 2/5 – od autorky jsem četla knihy s kočičími příběhy, ty byly skvělé a chtěla jsem zkusit i tuto knihu, ale bohužel za mě to bylo dost zklamání. Není to dlouho, co jsem knihu četla a ani mi moc neutkvěla v paměti, takže to vypovídá asi hodně.

Lucy Foley – Štvanice 2/5 – ze začátku kniha vypadala dobře, ale pak mě to bavilo číst míň a míň. Vůbec mě nezaujaly ani postavy té party, ani jejich příběhy, ani jejich vztahy. A taky jsem jim nevěřila jejich emoce. Ale zaujalo mě prostředí, to bylo největší pozitivum knihy a pak Doug a Heather, jejich osud mě zajímal daleko víc.

Filmy

Top filmy:
Nikdy neříkej nikdy – u této komedie jsem se hodně pobavila.

Princezna zakletá v čase 2 – skvělé navazující pokračování Princezny zakleté v čase.

Šťastný Nový rok: Dobro došli – setkáváme se zde s postavami z prvního dílu a tentokrát se dostáváme s postavami do Chorvatska a sledujeme, jak se jejich vztahy vyvíjeli dál. Jednička byla skvělá a ani dvojka mě nezklamala, skvěle jsem se u toho pobavila. A musela jsem fakt obdivovat výkon Anny Kadeřávkové, která prostě tenhle styl role uměla úžasně zahrát (líbila se mi už ve filmu Andílek na nervy).

Kouzelníkova slonice – milý příběh o přátelství se slonem.

Dragon Quest: Tvůj příběh - Nádherná pohádka. I když se někomu může ten úplný závěr zdát divný, tak mě osobně se hodně líbil.

Top sriály:
Dobrodružství kriminalistiky – ačkoliv je tento seriál už hodně starý, já ho viděla teprve loni a musím říct, že to byl skvělý seriál o vzniku různých věcí potřebných k vyšetřování, člověk se u toho i něco dozvěděl.

Strážce duší – jak je možné, že jsem takový starý seriál neviděla dřív. Úžasný seriál o různých nadpřirozených, magických věcech a o legendách. Navíc Vaculík je skvělý herec a já ho mám jako herce hodně ráda.

Chalupáři – opět jeden ze starších seriálů, který jsem viděla poprvé minulý rok a ten seriál je skvělý. Dost jsem se u něho pobavila.

Zákony vlka – další dobrý krimi seriál.

Alice in Borderland – někdy to na mě sice bylo až moc násilný, ale příběh jako takový a jednotlivé hry byly dost zajímavé. A ten konec, ten jsem teda absolutně nečekala a fakt mě překvapil. Hodně dobrý seriál, který určitě můžu doporučit.

Pět mrtvých psů – detektivové od Nejsvětější Trojice se opět pouští do vyšetřování. Je několik dílů, ale za mě tenhle byl úplně nejlepší.

Tajemství Sulphur Springs – tento seriál jsem objevila úplně náhodou, ale hodně mě zaujal, protože se zde jedná o cestování v čase a takové věci já v seriálech/filmech mám ráda. Jsem zvědavá na další sérii.

Nejhorší filmy:
Čas (2021) 1/5 – zajímavý námět, ale to zpracování a ten příběh to byla jedna velká katastrofa. Skoro celý film jedna velká nuda a prostě připadalo mi to jako velká blbost.

Betlémské světlo 1/5 – jedna hvězdička je za herecké obsazení, ale jinak ten příběh, nechápu, co to bylo. Myslela jsem si, že to bude dobrý, protože je to podle předlohy Zdeňka Svěráka, ale nebavilo mě to, vůbec mi to nepřišlo vtipné na to, že je to vedené jako komedie. No měla jsem chuť to asi v půlce vypnout, ale nakonec jsem to dokoukala a byla to ztráta času.

Užila jsme si pěkný vánoční čas a hezké Vánoce s rodinou – 24. prosince jsme byli s rodiči a s bráchy. 25. prosince se potom sejdeme všichni sourozenci se svými partnery a dětmi a to je vždycky plno lidí. :D

24. prosince

25. prosince

Co se týká Silvestru, tak snad jste si ho užili lépe než já. Vzhledem k tomu, že mi nebylo moc dobře, neměla jsem moc náladu a ani chuť k jídlu, dnes už je to naštěstí lepší. Doma byli jen rodiče, já a jeden z mladších bráchů. Druhý mladší brácha jel ke kamarádovi a druhý brácha se švagrovou a dětmi odjeli taky ke kamarádům, takže jsme tu ještě měli jejich psa. S našima jsme si zahráli Mario Kart na Nintendu, brácha ten hrál na pc nějakou z online her a potom jsme si zahráli Máme rádi Česko. O půlnoci jsme si připili a šli jsme se podívat na ohňostroj, ale u nás ve vesnici toho moc nebylo, spíš v okolních vesnicích a ve městě, takže bylo vidět jen málo, já si jako obvykle zapálila prskavku, která mi vždy stačí. :D Dohráli jsmeMáme rádi Česko, které jsme nestihli dohrát a já jsem šla spát. Takže zakončení roku nebylo zrovna nejlepší, ale trávila jsem zbytek roku s rodinou a to je fajn. 

Přeju vám všem do nového roku jen to nejlepší.