Profil

Je důležité najít si své místo, kam se budete neustále rádi vracet. Místo, kde vám bude dobře a které můžete nazývat svým domovem. 

Miluju České Středohoří. Ať budu kdekoliv, vždycky se budu ráda vracet. Protože České Středohoří je můj domov. 

rubriky:

přihlášení

moji přátelé

odkazy:

archiv článků:

Dovolená penzion Bednářův dvůr - III. část

pise.cz/img/429365.jpg" alt="DSC03877" width="680" height="453" align="absMiddle">

Ještě jsme se šli s bráchama podívat do galerie obrazů, kdy některé obrazy vypadaly moc pěkně a byly plné detailů. Obrazy se daly koupit.

Mě teda nejvíc zaujal výhled z okna. :D

Provázel nás průvodce, který mluvil dobře a dokázal zaujmout. Interiéry byly moc pěkné.

Nejhezčí bylo schodiště, které bylo z jednoho stromu. Prostě nádhera.

Táta uvažoval, že bychom jeli loďkou nebo kočárem na Janův hrad, který nás oba zaujal (jedna z variant, co jsem měla k zámku). Jenže tu byl ještě Zámek Valtice, kde byla výstava a bráchy to zaujalo a že by šli spíš tam (byla to druhá varianta k zámku, kterou jsem měla plánovanou.) Mě to bylo jedno vzhledem k tomu, že jsem měla obě varianty sama naplánované, i když mě ten hrad dost zajímal. Mamku zas zaujal ten kočár. :D

Šli jsme se najíst s tím, že se rozhodneme. Vybrali jsme restauraci hned u zàmku - Zámecký hotel Lednice. To, že bylo hodně lidí chápu. Ale i tak několikrát obsluha kolem našeho stolu prošla a ani nám nepřinesla jídelní lístky. Čekali jsme celkem dlouho, kdy jsem říkala, že jsme měli vybrat něco jiinýho. No, nikomu se už nikam nechtělo. Tentokrát jsme se nepodívali na hodnocení, což normálně koukáme a byla to chyba. Dostali jsme jídelní lístky, obsluha dobrý, celkem příjemná komunikace. Výběr jídla ušel. Naši uvažovali nad knedlíky plněnými uzeným. Mamce jsem říkala, jestli to chce po těch špatných zkušenostech riskovat (já už si je nedávám, ani jednou jsem nenarazila na dobré knedlíky s uzeným masem). Uvažovala jsem nad salátem, ale něco se mi tam nelíbilo, už teď nevím co. Nakonec jsem se rozhodla pro smaženou rybu s bramborem. Brambory dobrý, jenže ryba nebyla vůbec slaná. Bylo znát, že nebyla slaná ani ryba, ani vajíčko (a to já přitom jsem zvyklá solit fakt málo a ještě himalájskou solí, která solí jinak). Ale jako na najedení dobrý. Naši si dali knedlíky a prý děs a ani zelí neměli dobrý. Bráchové na kachnu s knedlíkama neříkali nic, tak asi to nebylo špatný.
Nevím, kolik jídlo stálo (bohužel jsem vyhodila lístky a až pak mi došlo, že jsem sem mohla napsat jednotlivé ceny jídel). Levný to úplně nebylo. Pokud budete na zámku, doporučuji se poohlédnout a vybrat si jinou restauraci. Tenhle hotel s restaurací určitě ne.

Zámek Valtice

Nakonec jsme se dohodli, že přejedeme na Zámek do Valtic. Zaparkovali jsme na náměstí, kde bylo parkování placené. K zámku to bylo kousek. Chtěli jsme se podívat na výstavu Megabrouci. Výstava byla hodně zajímavá. Mohli jste se podívat na zvětšený hmyz a taky všude byly popisy se zajímavostmi k jednotlivému hmyzu.

Ještě jsme uvažovali nad výstavou Tajuplný svět, ale zjistili jsme, že to je dál a někde úplně mimo. Areál byl dost rozlehlý. Problém začal být v tom, že mamce se udělaly puchýře a tak jsme nechtěli už nikam dál chodit. Šli jsme se ještě podívat s bráchou do knihovny. Uvažovali jsme nad večeří. Jeli jsme trasou, kde pořádně nebyli žádné restaurace, což jsme už věděli ze dne, kdy jsme byli v aqualendu, protože to byla stejnà trasa.

Cestou. 

Rozhodli jsme se, že si dáme jídlo na penzionu. Dala jsem si krkovici s pepřovou omáčkou a americké brambory. Tentokrát jsme seděli uvnitř. Večer jsme si zahráli hry.

I. část dovolené - příjezd, Jaroměřice nad Rokytnou
II. část dovolené - Propast Macocha, Punkevní jeskyně, Hrad Boskovice

Zpět na hlavní stranu blogu