Profil

Je důležité najít si své místo, kam se budete neustále rádi vracet. Místo, kde vám bude dobře a které můžete nazývat svým domovem. 

Miluju České Středohoří. Ať budu kdekoliv, vždycky se budu ráda vracet. Protože České Středohoří je můj domov. 

rubriky:

přihlášení

moji přátelé

odkazy:

archiv článků:

Dovolená penzion Bednářův dvůr - IV. část

pise.cz/img/429618.jpg" alt="DSC04043" width="680" height="453" align="absMiddle">

Věž sv. Jakuba

Ve věži jsou dochovány dva vzácné zvony - zvon Marie - rok vzniku 150 a Zvon Jakub - rok vzniku 1603. Každou neděli na ně zvoní zvoníci. Ochoz se nachází ve výšce 33 metrů nad zemí a vede na něj 162 schodů.

Brácha se chtěl podívat na věž, už dole bylo upozornění na to, kolik je zde schodů a jaké, aby si lidé rozmysleli, zda to zvládnou. Pokladna je umístěná v části věže. S bráchou jsme vylezli až nahoru, což bylo celkem náročný kvůli některým schodům úzkým nebo tak.

Výhled to byl nádherný.

Původní plán byl zajet pro bráchu a jet se podívat někam jinam, nakonec jsme se dohodli, že se vrátíme do Telče, chtěli jsme si ještě Telč projít a podívat se do zámeckého muzea.

Po příjezdu zpět do Telče, jsme šli na oběd. Jedli jsme v restauraci U Hraběnky. Já jsem si dala salát, který byl dobrý. 

Zámecké muzeum

Hezké muzeum se zajímavými a cennými předměty a prohlídkou kaple Všech svatých.

 Procházka po Telči

Prošli jsme se po náměstí, kde se zrovna konala pouť. No nebyla jsem z toho zrovna nadšená, protože v Telči jsem byla poprvé a chtěla jsem si náměstí pořádně prohlédnout a stánky byly rušivým elementem. Vědět, že je nějaká akce, plánovala bych to na jiný den.

Měla jsem slíbenou kávu a dort. :D S mamkou jsme se bavily, že bych si sedla na kávu a dort, celý tyden nám to nevycházelo, jak jsme obědvali pozdě, tak nikdo pak na nic neměl chuť, tak jsem měla slíbenou v Telči. :D

Hledali jsme kavárnu s posezením venku, což na tom náměstí bylo vše plné. Dali jsme si nakonec kávu v Univerzitní kavráně. V kavárně bylo hodně lidí, ale bylo místo venku. Mě osobně káva moc nechutnala, ale zákusky byly dobré.

Obcházela jsem tam kousek cesty jinudy, protože tam byly kytky, tak jsem chtěla vyfotit nějaké to makro. Bylo tam i plno včel, takže jsem se dost zdržela a nejlepší bylo, že pak si najednou mamka uvědomila, že tam s nima nejsem. :D Takhle ona věděla, že jdu jinudy, ale pak si myslela, že jdu za nima, jenže já se zdržela focením. 

Pak se nikdo nemůže divit, že jsem se zasekla, když je to taková nádhera. :) 

Cestou z Telče jsme se zastavili u Rumcajse, který byl udělaný z balíků, to bylo moc hezké. :) 

Na penzionu 

Chvíli jsme si poseděli venku na penzionu a dali jsme si večeři. Bráchové si koupili hamburgera, tak aspoň využili mikrovlnku v kuchyňce. :D Já si koupila jen croisant s párkem a táta si objednal sázená vejce.

Po večeři jsme si zahráli kulečník, hráli jsme jen já s tátou a mamkou, bráchům se nechtělo. Ti s námi pak hráli hry na pokoji. Ten den jsem ještě stihla chvíli číst knihu - Než se stihnu rozloučit.
Vzhledem k tomu, že bylo vedro, nechávala jsem celou noc otevřené okno. Akorát když jsme hráli a svítilo se, zavírala jsem ho kvůli komárům. Jeden den jsme ho nechali takhle otevřené a hned tam byl komár. Jinak za celou dobu jsme komáry neměli. Byla jsem ráda, že jsme v přízemí, protože tam bylo příjemně, horší to měli naši v podkroví, tam bylo větší vedro.

Telč určitě doporučuji navštívit, ale předem si zjistěte, co se tam zrovna koná. Někdy je to fajn tyhle konající akce, ale někdy mi trochu vadí, když zrovna si chci město projít v klidu. Určitě dopročuji navštívit zámek, ten byl hodně pěkný, za prohlídku stojí. A pokud nemáte rádi prohlídky s průvodci, tak si projít samotné zámecké muzeum, protože i to stojí za to vidět. :) 

Příště už poslední část naší lední dovolené. :) 

I. část
II. část
III. část
 

Zpět na hlavní stranu blogu