Dovolená penzion Bednářův dvůr - II. část

Letošní dovolená byla super a jelikož se chci o ty hezké zážitky podělit, nejlépe, když to mám ještě celkem čerstvě v paměti, mám tu další část z dovolené. :) 

Středa 16. srpna 2023

Na penzionu

První den jsme snídali na terase, protože uvnitř bylo plno a od té doby jsme snídali na terase každý den. Už ráno bylo teplo, takže se dalo sedět venku, což bylo fajn. Teploty měly celý týden být celkem vysoké stejně tak i celý týden, z čehož jsem měla trochu obavu, protože na výlety je to náročný, ale dalo se to zvládnout, jak jsme hodně byli uvnitř. :)

Moravský kras

Vzdálenost od penzionu: 1:45 minut
Cena: Dospělí 320, snížené - 270
Parkoviště: placené přímo u Macochy

Po kávě jsme vyrazili směr Macocha. Vzhledem k tomu, co všude psali, že je lepší rezervovat si vstupenku s dostatečným předstihem, jsem je rezervovala někdy na začátku července. Byla možnost koupit si online vstupenku, kde byly uvedené jen některé časy, druhou možností bylo telefonicky nebo e-mailem, kdy prohlídky byly po 20 minutách. Kvůli tomu, že jsme to měli dál, rezervovala jsem to až na odpolední čas s tím, že mi bylo řečeno, že vstupenky je nutné vyzvednout 40 minut předem. 
Vzhledem k brzkým snídaním a tím, že byli jen do 9 (což jsem v době rezervace jeskyní nevěděla), jsme se vypravili dost brzy, tudíž jsme přijeli dřív o hodinu a něco. Na pokladně jsem se zkusila zeptat na dřívější čas, ale volno neměli. Za nějakou dobu měli plné úplně všechny prohlídky a dali tam ceduli, že je již vyprodáno.
S tou rezervací jsem to trochu nevychytala, zvažovala jsem, jaký čas dát nejlépe. Příště si to musím naplánovat líp. :D 
Zaparkovali jsme u Macochy, protože jsme ji chtěli vidět a v létě je možnost vyzvednout lístky i tam. Jinak se dá parkovat u Skalního mlýna, odkud se k jeskyním dá jet vláčkem. 
Měli jsme čas a šli jsme se podívat k propasti. Já se chtěla podívat zblízka. Jenže, jak jsem se blížila k plotu, začalo mi motání hlavy, takže jsem musela couvnout a prostě jsem se nemohla přiblížit (tohle motání hlavy se mi občas v některých výškách stává. Měla jsem s tím problém i na Ještědu a občas to mám na některé rozhledně).
Táta přišel s tím, že je tam ještě výhled z dolního můstku a když jsme měli čas, rozhodli jsme se tam sejít.

Akorát mamka, jak jsme sešli dost schodů, a viděla před sebou další, tak se zarazila. Říkala jsem jí, jestli se nechce otočit a jít zpět. Nešla, že prý potřebuje pohyb.

U toho dolního můstku už jsem problém neměla a normálně jsem mohla přijít až k plotu.

V restauraci Chata Macocha jsme si dali pití a já s bráchama jsme sjeli lanovkou k jeskyním. Táta do jeskyní nechtěl kvůli problémům s uzavřenými prostory a manka nešla, protože ho nechtěla nechat čekat samotnýho. Což mě vůči mamce mrzelo. Na druhou stranu, když jsme se o tom bavili, tak sama říkala, že neví, jestli by dala ty schody vzhledem k problémům s nohama. 

Informace:
Punkevní jeskyně leží v kaňonu Pustého žlebu v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy, sestávají ze suché a vodní části; suchá patra byla postupně objevována v letech 1909-1914, vodní část a k nim přilehlé suché prostory byly odkrývány v letech 1920-1933.
Teplota vzduchu: 7-8
Doba prohlídky: 60 minut
Délka trasy: 1 250 m
Počet schodů: 198

Prohlídka jeskyní byla moc pěkná a výklad zajímavý. 

Když jsme vyšli z jeskyní ven, byl to nádherný pohled, jak jsme se ocitli na dně propasti. 

Legenda o Macoše
Ve vesnici Vilémovice žil sedlák, kterému zemřela manželka, a on zůstal jen s malým chlapcem. Za nějaký čas se jim narodilo dítě a vztahy mezi macechou a nevlastním synem se začaly zhoršovat. Jednoho dne šla macecha s nevlastním synem na jahody a dostaly se k propasti. Na kraji propasti byly hezké jahody a macecha řekla nevlastnímu synovi, aby je sebral, a když se nad ní nevlastní syn nakláněl, shodila ho dolů, avšak nevlastní syn se tam zachytil za kšandy a volal, až ho uslyšeli sedláci, kteří mu pomohli, a když se dozvěděli, co se stalo, sebrali macechu a shodili ji dolů. (Takhle nějak nám to říkala průvodkyně, podle toho, co si pamatuju. :D)

Jinak jsem si dohledávala schválně něco o této legendě na internetu a zjistila jsem, že legenda má více verzí. V další verzi si macecha uvědomila, co provedla a sama do té propasti skočila.

Prohlídka pokračovala plavbou. Jak průvodkyně, co nás doprovázela, tak i průvodce na lodi upozorňovali na zákaz focení při plavbě kvůli bezpečnosti. Navíc to bylo i na obrázku před nástupem do loďky. Před námi seděl chlap s vytaženým telefonem, takže pak ho znovu průvodce upozornil, ať schová telefon a to jak česky, tak anglicky. No pochopíte to? Bylo to moc hezký, jak jsme tam pluli a já se kochala těmi jeskyněmi. Ty byly někdy dost nízko, takže byla potřeba sehnout hlavu. Zároveň byla plavba pojata vtipně, což se mi moc líbilo. :) 

Ještě jsme z loďky vystoupili a šli se podívat na pěkný výjev a už to byl jen kousek, než jsme vyjeli z jeskyně a byl konec. Ta prohlídka utekla dost rychle, ale bylo to skvělý. 

Vydali jsme se k lanovce, kde jsme čekali ve frontě. Naši už na nás čekali u lanovky. Vzhledem k tomu, že bylo pozdě a měli jsme hlad, najedli jsme se přímo tam v restauraci Chata Macocha. 

Dala jsem si kančí guláš s bramboráky. Guláš nebyl špatný, ale už jsem měla lepší.

Hrad Boskovice

Vstupné: dospělí - 120 Kč, snížené - 90 Kč

Do večera bylo ještě času dost a my se rozhodli jet do Boskovic, kde měl být hrad i zámek. Myslela jsem, že půjdeme s bráchama na hrad a naši do zámku. Zaparkovali jsme tam kousek od zámku, kde bylo parkování zdarma. Problém byl, že zámek měl poslední prohlídku v 16 hodin a byl otevřený jen park. Jo to je tak, když se rozhodnete neřešit věci a nechat je jen tak a pak se ani nepodíváte, jak je otevřeno. Táta řekl, že by šel do toho parku, ale mamce se nechtělo jen do parku, takže se rozhodla, že dojde k tomu hradu. Hrad byl od parkoviště jen 600 metrů, jenže do kopce a já řešila, jestli tam jít, jestli nevymyslet něco jinýho. Nakonec se táta s mamkou rozhodli, že to zkusí. Kopeček si dali se zastávkama a my na ně počkali u hradu. U vstupu byla možnost si koupit pití, čehož jsme využili. V areálu ještě bylo otevřené občerstvení.

Líbilo se mi, že na začátku bylo muzeum a tam popsáno a znázorněno, jak hrad vypadal.

Prolezli jsme tam úplně vše, co se dalo.

Z nejvyšší části byl hezký výhled do okolí. 

Bráchy to bavilo, že si to tam můžou prolézt a hlavně jednoho bráchu nebaví zámky kvůli těm výkladům obzvlášť, když je tam plno jmen a letopočtů. Myslím, že ani naši nelitovali toho, že si ten kopec vyšlápli. 

Na penzionu

Na penzion jsme to měli ještě pořád kus cesty. Vzhledem k pozdnímu obědu jsme se zastavili jen na benzínce, kde si všichni koupili bagetu, a já si koupila obloženou housku. Chvíli jsem tam uvažovala, že si dám párek v rohlíku, protože vypadaly dobře (a to teplé párky jím minimálně a celkově párky jím málo, chutná mi jich jen pár).  
Vzhledem k tomu, že jsem měla kávu jen ráno a měla jsem na ni chuť,  dala jsem si jí, i když bylo už dost hodin. 
Večer jsme si opět zahráli hry, to už je u nás takovou tradicí. :) 

Navštívili jste Punkevní jeskyně, Macochu nebo Hrad Boskovice? Jak se vám tam líbilo?