Mariánské Lázně V. část

Mám tu další a tentokrát poslední část naší dovolené z ML, co jsme byly s kamarádkou loni v září. :) Letos už řešíme opět dovolenou na září a tentokrát to vyhrálo zahraničí a asi to vypadá, že to bude Mallorca. 

Pátek 29. září 2023

V pátek jsme měly po snídani parafínový zábal. Vzhledem k tomu, že jsme měly jen ten zábal, naplánovaly jsme si výlet na Kladskou.

Naučná stezka Kladská

Délka: 1 600 metrů
Stezka byla otevřena v září 1977. Stezka vede kolem Kladského rybníku.

Vzhledem k tomu, že autobus bychom nestíhaly, rozhodly jsme se, že si zavoláme taxi. Na místě nebyl signál, na což nás upozorňoval i taxikář. Mě to v tu chvíli vůbec nenapadlo a kamarádka, že si nějak poradíme (mohly jsme se s ním domluvit na určitém čase vyzvednutí že, ještě když to vlastně tak trochu i nadhodil tím, že na místě není signál, no ale nedomluvily jsme se. :D).

Hned, jak jsem přijely, byl to moc hezký pohled, akorát na to že byl všední den, tak bylo celkem dost lidí, což bylo asi způsobeno tím, že den předtím byl svátek a spousta lidí toho využila a vzala si volno. Ale jinak to bylo moc hezké a ten klid, co tam na nás dýchl.

Zkoušely jsme s kamarádkou zachytit vážku, ale nebylo to zrovna jednoduché, ona vůbec nebyla na jednom místě, pořád poletovala. :D

S kamarádkou jsme plánovaly, že si dáme zastávku a uděláme si piknik. Kamarádka se zastavila u jednoho místa, ale mě přišlo ještě brzy na to dát si svačinu a úplně se mi to místo nelíbilo.

Pak když jsme míjely cestou lavičku, která by ušla, tak ta byla obsazená.

Nakonec jsme si našly plácek u vody a sedly jsme si do trávy a to jsem cítila, že to bylo přesně ono. Měly jsme totiž krásný výhled na rybník.

Kamarádka měla své pečivo a já měla z hotelu, protože na hotelu měli udělanou svačinu (housku se salámem a sýrem a ovoce), které si každý mohl vzít, což bylo na výlety do přírody ideální. Když jsme se nasvačily, lehly jsme si do trávy, relaxovaly jsme a jen si užívaly ten nádherný klid.

Po relaxu jsme se vracely zpět na místo, kde stezka začínala a zároveň končila. 

Došly jsme k zastávce, kde jsme se podívaly, kdy nám jede autobus, a řekly jsme si, že teda na něj počkáme. No jo jenže jsme si ani jedna nevšimly, že tenhle nejezdí v týdnu, přitom jsem zvyklá na tyhle jízdní řády, ale v tu chvíli mi to nedošlo zkontrolovat značku (i když to je asi i hodně tím, že prostě teď koukám vždy přes telefon). Takže jsme zvažovaly, co budeme dělat, protože jsme tím pádem musely čekat na další bus, který jel za delší dobu. A to jsme trochu chytly krizi a obě jsme si jen chtěly sednout do hotelové kavárny a užít si v klidu kávu. Přemýšlely jsme, jestli to teda vzít pěšky.

Nějak jsme něco řešily a kamarádka: "Ale nebudeme se hádat."
Já: "Ale já se nechci hádat."
Kamarádka: "Já taky ne. Vždyť to říkám, že se nebudeme hádat." (Já jí totiž původně rozuměla, že se ale budeme hádat. :D)

Nakonec jsme se šly projít směrem k ML s tím, že uvidíme, co dál. Kousek jsme se prošly a vrátily jsme se zpět k té zastávce. Ta procházka nám aspoň trochu pomohla. Už jsme si na autobus počkaly jen chvíli. Co se týká autobusu, tak to ani nebudu komentovat. Bylo dusno a to, jak jel, no to jsem měla, co dělat i já, natož kamarádka, které nebývá dobře. Rozhodly jsme se vystoupit dřív a dojít radši pěšky.

Na hotelu

Ani jsme nezašly na pokoj, ale rovnou jsme si to zamířily do kavárny, kde byl totální nával. Ale taky tam byl náš oblíbený číšník. Byli jen dva a měli plnou kavárnu a ještě terasu venku, potom jim tam přišel pomáhat jeden chlap s úklidem nádobí, kterého jsem viděla vždy u večeří. (Kamarádka tam prý zaslechla manažerku, že jim říkala, aby se nebáli si říct o pomoc, když toho budou mít hodně.)

Dala jsem si dvojité espresso a tartaletku.

Po kávě jsme si zašly do bazénu, kde jsem si zaplavala, a vlezly jsme si do vířivky. Musím říct, že káva a wellness nám dost pomohly.
Tentokrát jsme šly na večeři dřív, protože od 8 bylo vystoupení na piano a my si chtěly zabrat křesílka. Ještě, že jsme šly do kavárny dřív, protože později už byla plná kavárna (a to tam měli ještě přidané asi čtyři vysoké stoly).

Kamarádka odběhla, protože byl u recepce stánek s výrobky od jdné paní, tak se tam zasekla. Já jsem nám objednala Aperol Spritz. Objednávku si bral náš oblíbený číšník a on na tu jeho kolegyni od nás na bar nahlas: 2x Aperol. A s láskou dělaný." :D

Piano jako kulisa bylo fajn a my se s kamarádkou i skvěle bavily a pořád jsme se něčemu smály. K nám si přisedl do křesílek starší pár a ti byli skvělí. Nejlepší bylo, když si objednávali.

Paní: "Já chci to, co má tady děda." A ukázala k vedlejšímu stolu. Pán si objednal Prosecco a pak když mu ho přinesli, tak se mě ptal, jak se jmenuje, co máme my. Já mu řekla, že Aperol Spritz.
Pán: "No, tohle jsem chtěl."
Paní: "Tak sis měl ukázat jako já."

Vedle nás si tam ženské zpívali s pianem a nálada vládla veselá. I pianista byl skvělý, mezi skladbami měl nějaké vsuvky někdy takové zábavné. 

Ještě jsem si dala Tequilu Sunrise. Když už byl ten poslední večer, tak jsme s kamarádkou daly ty drinky dva.

Ještě jsem si koupila náušnice od paní, co tam prodávala své výrobky.

Poslední večer se vyvedl skvěle.

Když jsem šla platit, tak se mě servírka ptala, jestli mám lístek a já, že ne, že to máme tam a ukázala jsem k pokladně a ona, že už ví. Všichni měli na stolech lístky, kde se psalo, co vypili (což je u takových akcí lepší, protože takhle aspoň máte i sami přehled, co vám tam píšou), ale my tím, že jsem tam byly odpoledne, tak nám to tam nechal otevřený do večera a platily jsme to najednou (že prý budeme šetřit papíry :D). Já mu tam nechala větší dýško (dávaly jsme s kamarádkou vždy, ale ten den jsem mu tam nechala dýško nejvíc) a bylo vidět, že z toho byl dost překvapený, vždy když jsem spokojená, dávám dýška, ale setkávám se často s překvapením, tak si pak říkám, jestli fakt dávám oproti jiným lidem o tolik hodně. :D 

Na pokoji jsme si s kamarádkou ještě uvařily čaj a já byla za celý den tak unavená, že jsem šla spát a kamarádka ještě zůstala vzhůru. Usnula jsem fakt během chvíle. :D

Sobota 30. září

Odjezd

Zašly jsme si na snídani a k nám si přisedl starý pán, který byl upovídaný a byl moc fajn. Šly jsme ještě vrátit lístek do divadla za zrušené představení, kdy nám vrátily peníze. Na pokoji jsme si už jen zabalily, zaplatily jsme pobyt a uvelebily jsme se v kavárně, kde jsme si daly kávu a dort.

Já si dala espresso a čokoládovou pěnu, který byla výborná.

Jelikož bylo celkem málo lidí, číšník si tam s námi povídal, což bylo moc milý.

Vlakem návrat do Prahy, kde jsme si na Smíchově daly kávu z Costy a potom už jsem se s kamarádkou vydaly každá autobusem domů.

Dovolená to byla krásná a já jsem si ji moc užila a jsem moc ráda, že s kamarádkou můžeme podnikat tyto dovolené, kdy máme většinou stejné názory na věci a baví nás stejné věci a většinou se shodneme. :)

Hodnocení:

Umístění hotelu: Hotel se nachází na Hlavní třídě, kde kolem jsou hlavně hotely. Kolonáda se zpívající fontánou je příjemnou procházkou cca 10 minut od hotelu.

Pokoje: Měly jsme dvoulůžkový pokoj v nejvyšším patře, kde byla kulatá okna. V pokoji byl také stolek a křesílka k posezení, samozřejmostí je koupelna. Zdarma jsme si mohly udělat čaj a kávu (2v1). Pokoj byl čistý, útulný a postel byla pohodlná.

Vybavení penzionu: Součástí hotelu je wellness, kde je bazén (který byl příjemně teplý), vířivka a sauna. Také je zde možné využít Activity program, kdy jsou dané časy, ve kterých se koná určitá aktivita. My nevyužily ani jednu (na to nebyl nějak čas :D), ale vím, že tam byla jóga a nordic walking. Součástí hotelu byla také kavárna, která byla otevřená od rána do večera.

Jídlo: Snídaně i večeře byly formou bufetu. Na snídaně i na večeře byl výběr dost velký, hlavní jídla, polévka, předkrmy, ovoce, zelenina. Jídla byla výborná a já si vždy pochutnala. Co se mi líbilo, tak bylo to, že měli zabalené jídlo, které si každý mohl vzít na svačinu plus tam měli ještě ovoce. Potom se dalo ještě jít do kavárny, kde měli výborné dorty a dobrou kávu a taky dělali koktejly, což bylo super večer. :)

Personál: Personál byl po celém hotelu moc příjemný, milý a usměvavý.

Okolí: Takovou klasikou je Kolonáda Maxima Gorkého, jejíž součástí je Zpívající fontána. Dalším zajímavým místem je Park Boheminium, což jsou miniatury našich památek. Dále to jsou pstruží jezírka nebo Kolonáda Ferdinandova pramene. Pokud chcete někam do okolí, je pěkný Zámek Kynžvart, Bečov nad Teplou nebo Klášter premonstrátů Teplá (všechna místa jsem navštívila v rámci různých dovolených/výletů a stojí za to je navštívit.). Ještě je možnost navštívit Hrad Loket nebo Karlovy Vary, což taky od ML není daleko a věřím, že se tam toho najde spoustu dalšího, co já jsem nenavštívila. :)

I. část - Orea Hotel Cristal s rodiči
II. část - Orea Hotel Cristal s kamarádkou - Park Boheminium, Pstruží jezírka
Zdroj: http://myfantasyworld.pise.cz/413-marianske-lazne-iv-cast.html