Adventní čas

Rychle se nám blíží Štědrý den a já už se několik dnů chystám, že přidám článek s fotografiemi z mého adventního času a nějak jsem se k tomu nedostala. S rodiči jsme se v adventním čase dívali na vánoční romantické filmy, s mamkou jsme pekly cukroví, nakupovala jsem dárky.

Musím říct, že letošní advent byl zvláštní, letos jsem neměla tu správnou vánoční náladu oproti osatním rokům. Ale doma světýlka, zapalování svíček, nakupování dárků a vánoční filmy mě aspoň nějak dokázaly chvilkama naladit. Vypadalo to, že vše proběhne v klidu, bez nějakých problémů (skoro každý rok se něco před Vánoci po...kazí). Letos bylo vše v pohodě do poslední adventní neděle. Teda krom toho, že jsem rozbila elektrické struhadlo, které jsem používala na piškoty. Koukala jsem ale na internet na náhradní díly a naštěstí jsem našla přímo na stránkách výrobce všechny náhradní díly k tomu struhadlu, i ten, co se nám rozbil, takže jsem byla ráda, protože přeci jen je rozdíl koupit náhradní díl a koupit celé struhadlo. Jenže od poslední adventní neděle to začalo, nejprve ségra, že dcerka má zánět spojivek, pak švagrová, že její dcerka má zánět spojivek, všichni kolem nemocní. Do toho brácha si ve škole vyhodil znovu rameno (které už měl několikrát nahazované zpátky) při badmintonu. Do toho přišla teď ledovka, kdy silnice i chodníky klouzaly, že jsme mysleli, že ani nedojedeme do práce. Naštěstí už to odpoledne pak bylo průjezdný a schůdný. Do toho v práci nám chybí kvůli nemocem a dovoleným lidi a tak se musíme různě zastupovat a ještě ke všemu jsme dělali práci za účtárnu a do toho samozřejmě musíme stíhat svojí práci. No, už se těším na volno a jen doufám, že do soboty už to proběhne vše v klidu a všichni se spolu sejeme o vánoční svátky. Tak a teď už k těm momentům. 

Pečení cukroví

První víkend v prosinci jsme pekly s mamkou a neteřema cukroví. Akorát jsem teda říkala mamce, že kdybychom to upekly samy, tak uděláme líp, protože neteře to bavilo jen chvíli. Ale zase ozdobily aspoň nějaké perníčky a pak u toho zdobení zůstala nejstarší neteř s jedním bráchou, tak jsme s mamkou aspoň nemusely perníčky zdobit my. Vždy už děláme takovou klasiku a v množství, které se sní. Vždycky pečeme s nejstarší ségrou nebo s jejími dětmi a oni si pak cukroví odvezou. Druhá ségra si brala jne trochu do nás a letos jsme se jí ptaly, jestli bude chtít taky, protože říkala, že bude péct akorát perníčky s dětmi, ale že jinak se jí do toho nechce, takže jsme zvýšily u všeho dávku a udělaly toho víc. Na to, jaké bylo množství lineckého mě to letos dost bavilo vykrajovat a uteklo mi to dost rychle. 

Linecké.