Profil

Je důležité najít si své místo, kam se budete neustále rádi vracet. Místo, kde vám bude dobře a které můžete nazývat svým domovem. 

Miluju České Středohoří. Ať budu kdekoliv, vždycky se budu ráda vracet. Protože České Středohoří je můj domov. 

rubriky:

přihlášení

moji přátelé

odkazy:

archiv článků:

Fotografické momenty květen 2022

pise.cz/img/423478.jpg" alt="DSC07042" width="680" height="453" align="absMiddle">

Z dálky mě zaujala jedna budova a ptala jsem se kamarádky, jestli ví, co to je. Nevěděla, takže jsme šly blíž a koukaly jsme, že je to restaurace s terasou, kde je nádherný výhled a s kamarádkou jsme si řekly, že tam se příště musíme najíst, protože to tam vypadalo moc hezky. :)

No není to úžasný výhled? Jo zamilovala jsem si Letnou. Když jsem byla v Praze, byla jsem tam jednou a teď, když jsem pryč jsem tam byla už několikrát. Je zajímavý, jak jsem pak začala objevovat místa více, když jsem pryč z Prahy, než když jsem byla v Praze.

Víte někdo, co je to za strom? S kamarádkou jsme uvažovaly, co to je. Bylo jich tam hodně a vypadalo to krásně, jak to tam bylo vše rozkvetlé.

Včelky se činily.

S kamarádkou jsme uvažovaly, do které kavárny jít, protože tím, že má alergii na lepek, hledáme kavárny, kde pečou bezlepkové dorty. Kamarádka věděla o kavárně Alchymistovi, kde mívají bezlepkové dorty a jelikož to bylo kousek, tak jsme se tam rozhodly zajít. Ujala se nás moc příjemná obsluha, rovnou jsme si objednaly na začátku, protože jsme věděly, co chceme a pak nás zavedli do zadní místnosti, kde byl vchod i na terasu. Terasa byla plná, ale ani to nevadilo, sedly jsme si dovnitř, kde to bylo moc hezký. Na stůl jsem dostaly zdarma karafu vody se skleničkama. Dala jsem si čokoládový dort, který byl na mě až moc sladký, přitom jsem vždycky měla čokoládové dorty ráda. A dala jsem si espresso lungo, káva mi tady chutnala. Pak jsem si dala domácí limonádu. A pak bylo vtipný, když nám odnášela hrnky, tak se nás paní zeptala, zda si dáme ještě něco a že mají výborné prosecco. No s kamarádkou jsme neodolaly a musím říct, že prosecco bylo výborný. :)

Jako vždy ten den rychle utekl a už jsme s kamarádkou musely loučit. Vždycky si ani nestihneme všechno říct za to jedno odpoledne. Pak ten víkend je v tomhle lepší, že i si můžeme něco zahrát a nemusíme nikam pospíchat a máme na sebe víc času, tak snad nám to vyjde v červnu, že se uvidíme celý víkend. :)

Procházky

Zastavit se na chvíli, pozorovat okolí, nasávat atmosféru přírody, vůně, zvuky, cítit slabý vánek na kůži. Na nic nemyslet a jen vnímat tu krásu, ten přítomný okamžik. Takové chvíle jsou to nejlepší, na nic nemyslet, vypnout a užívat si jen to, že jsme součástí téhle krásy.

Letos tu kvete hodně kytek.

Je krásný si vše takhle zblízka prohlédnout. :)

To jsem si tak hezky fotila květiny a najednou mi na foťák usedl motýl a sledoval. Tak se na něj koukám a ty jeho oči, ty byly hodně zajímavý, Tak si zahýbu mírně foťákem a on nic, prostě si hověl dál. Po chvilce se mi ho z foťáku povedlo dostat, ale přestěhoval se na moje tričko. Foťák jsem měla zapnutý, takže jsem cvakala a snažila se ho aspoň nějak vyfotit, ale vůbec jsem si nevzpomněla, že bych to mohla zkusit taky přiblížit. Z trička se potom přestěhoval na čočku fotoaparátu. Nějak se mu ta černá barva líbila. :D Zrovna jsem neměla ani mobil, abych ho vyfotila, když byl na tom foťáku, takže nakonec z toho všeho vznikla jen tato fotka.

Pořád si říkám, jaká je škoda, že ten rybník nechali zarůst.

Můj milovaný oblík. Prostě naše okolí mě neustále fascinuje, a přitom ten pohled už znám natolik dobře.

A pohled na Ranou.

Tohle je prostě tak uklidňující. Mít les kousek za barákem je úžasný. :)

Poletoval tam motýl a pak přistál. S připraveným foťákem jsem čekala na vhodnou chvíli, kdy zmáčknout spoušť a čekání se mi vyplatilo. :)

Jedno svítání.

Soused má několik zvířat, ta vždycky přiběhnou k plotu.

Jedno panoráma toho krásného Českého Středohoří.

Kytky

Muškáty mi každý jaro začnou kvést a jak jsem je přesadila, tak kvetou hodně.

Tady jsem si jen tak hrála s foťákem. :)

Sukulent (přesný název nevím). Po zimě byl takový sešlý a nevěděla jsem, jestli půjde, ale pořád tam byl ještě kousek malého zeleného, tak jsem ho přesadila a on hezky vyrostl.

Jedna z nejhezčích kytek, co mám. Teď tam jsou další tři, úplně nádherně kvete. :)

Babička kamarádky dělá věnce a vždycky jsou nádherný. Kamarádka mi ukazovala věnce, které babička má a já jsem si nakonec jeden vybrala. Je nádherný.

Jeden stálý nájemník. Jsou tu jako doma, sedím na balkoně, on sedí na okapu a zpívá si tam, vůbec ho nezajímá, že na tom balkonu sedím a je jen kousek ode mě.

A zase jeden motýl, tentokrát na dvorku.

Moje milované detaily květin.

Neteř slavila narozeniny.

Švagrové květiny.

Já zkoušela různé nastavení na foťáku (foťák mám dva roky a dodnes s ním spoustu věcí neumím :D). Zkusila jsem si půjčit i tátovo stativ a musím říct, že je to rozdíl fotit se stavivem. A hlavně videa. Ta videa jsou s tím stativem dost rozdíl. Jen jsem ho vyzkoušela méně, než jsem chtěla, tak zase někdy příště vezmu a vyzkouším pořádně. :)
 

Z mobilu

Měla jsem dva doktory a jelikož bylo zbytečný, abych se vracela na chvíli do práce, tak jsem se rozhodla, že si dám kávu a při cestě jsem se zastavila do knihkupectví, kam jsem měla ještě poukaz a odcházela jsem se dvěma knihama. :D

Do této knihy od Klevisové jsem se pustila, protože její detektivky jsou chválené a já od ní četla příběhy o kočkách. Zatím kniha vypadá moc zajímavě, mít na to více času, tak už bych jí určitě měla dočtenou. :D

Přemýšleli jsme už delší dobu nad kávovarem, nakonec se naši rozhodli kopit jen překapávač, protože se u nás pije nejvíc černá káva. A pak jsme měli Dolce, kam jsme kupovali latté, au lait a cappuccino pro návštěvy.  Po nějaké době jsme začali uvažovat nad tím, že bychom si koupili mlýnek na zrnkovou kávu, protože přeci jen zrnková oproti mleté je velký rozdíl. Ptala jsem se našich, proč už teda rovnou nekopí nějaký přístroj na espresso s mlýnkem než samotný mlýnek. Nakonec to dopadlo tak, že rodiče se rozhodli koupit pořádný kávovar a táta vybral jeden, na který zrovna měli hodně dobrou slevu. A teď máme tento úžasný kávovar. Každý má vybranou svou kávu, která mu chutná a všichni jsou spokojení. Já si dávám espresso lungo, pro mě nejideálnější a jednou za čas si udělám latté.

Letos je všude plno sedmikrásek a celkově kytek.

Jahody krásně kvetou.

A dokonce už jich tam bylo pár i červených.

Po delší době na obědě v Mexické restauraci.

Jaro v přírodě.

Úmyslem bylo zachytit brouka (dle toho, co jsem si zjistila z internetu se jedná o páteříčka sněhového). Až doma na počítači jsem si všimla, že tam brouk není sám. :D

Musela jsem si zařídit nový občanský průkaz, protože mi bude končit platnost a měla jsem část do srazu s mamkou, tak jsem se zastavila v jedné kavárně na domácí limonádu – levandule a angrešt.

O obědovou pauzu jsem na chvíli potřebovala vypadnout. Jednou jsem se tak šla projít někam mezi baráky, a to je takový klid tam, takže jsem se tam šla projít znovu, ani nemám pocit, že jsem ve městě. :)

Ta příroda mě neustále fascinuje. Jen škoda, že mi nevyšel i čmelák.

Tenhle park je kousek od práce. Ta zelená je prostě uklidňující. :)

Tohle bylo cestou domů.

Květen byl trochu hektičtější, hlavně kvůli tomu učení se na zkoušky, ale našlo se mnoho příjemných momentů. :)

A jaký květen jste měli vy?

Zpět na hlavní stranu blogu