Po dlouhé době tu mám jeden výlet, který jsme si udělal tuhle sobotu. :)
21. května 2022.
Základní informace:
První zmínka o panském osídlení pochází ze 13.století. Nejvýznamnějším představitelem byl rytíř Záviš z Jimlína, který bojoval v bitvě u Kresčaku po boku krále Jana Lucemburského. Předposlední, Volf Novohradský z Kolowrat, započal s renesanční úpravou, v níž pokračovali i další majitelé Jan z Lobkovic a později i Strážští z Liběchova.
Celé panství bylo téměř vypleněno a zámek neustálým střídáním nepřátelských a císařských vojsk i velkým povstáním poddaných v roce 1639 značně poškozen. I přes tíživou finanční situaci započali premonstráti s nápravou válečných škod i s barokními úpravami zámku, včetně stavby nové kaple sv. Josefa a obytného křídla při severní hradbě. Zámek byl prodán braniborskému markraběti Kristiánu Vilémovi z Hohenzollernu, který pokračoval v přestavbách započatých premonstráty. Panství se zotavovalo z válečných událostí a hospodářsky začalo prosperovat.
V roce 1670 Nový Hrad kupuje Gustav Adolf Varrensbach, kdy došlo snad k nejrozsáhlejším architektonickým změnám
V roce 1757 drancují panství pruská vojska.
Zbídačené panství kupuje 31. března 1767 Josef Adam kníže ze Schwarzenbergu. Za tu dobu prošel velkou rekonstrukcí včetně nových střech, oken, opravy věže, kaple a hradeb. Postupně změnil svůj charakter od loveckého schwarzenberského zámku k hospodářskému velkostatku.
V letech 1813 -1816 za napoleonských válek sloužil zámek jako vojenský lazaret, což se opět negativně odrazilo na jeho stavu. Po jejich odchodu se zámek stal hospodářským objektem.
Po vyvlastnění v roce 1947 přeměnilo zámek zemědělské družstvo. Tehdy zmizelo i veškeré zbývající vybavení a do tohoto období spadá i úplná devastace zámecké kaple a reprezentačních prostor. Dlouhodobě zanedbaná údržba i neodborné stavební zásahy se projevily na mnoha částech zámku až havarijním stavem. Základní, často velmi chaotické práce se uskutečnily až po roce 1986, ale patřičné pozornosti se Nový Hrad dočkal až po roce 1994, kdy přešel pod správu Okresního úřadu v Lounech. V posledních letech zámek jako majetek Ústeckého kraje prochází systematickou rekonstrukcí.
Základní informace čerpány ze stránky: http://www.zameknovyhrad.cz/
Prohlídka Největší záhady a tajemství světa:
Na zámku se občas pořádají zajímavé akce. Před několika lety, když byli moji bráchové mladší a můj nejmladší brácha se zajímal zrovna o kouzelnictví, tak zde měl vystoupení Kožíšek, na kterého jsme se jeli podívat. Pak se tam ještě koná každý rok pouť. A taky se tam vdávala moje sestra, takže jsem tam byla několikrát.
Teď se zrovna na zámku koná výstava Největších záhad a tajemství světa. Zaujalo nás to, takže jsme si udělali odpoledne výlet, zámek máme od nás jen pár minut autem.
Cena vyšla 100 Kč na jednu dospělou osobu a 80 Kč na studenta. Za focení pak je 30 Kč a focení platí do všech prostorů. Na ruku dostanete pásku, aby bylo vidět, že máte zaplacené focení. Tato prohlídka je bez průvodce.
Šly jsem až na poslední nádvoří, kde před budovou seděla jedna průvodkyně, která kontrolovala vstupenky a mohly jsme si jít prohlédnout výstavu.
Sumerská hliněná hvězdná mapa
Exponát byl nalezen ke konci 19. století. Vznik se datuje kolem roku 3300. Jedná se o mapu hvězdné oblohy, kterou astronom zaznamenal do vlhké hliněné tabulky, aby po vypálení uchovala informace trvale.
Waldseemüllerova mapa
Mapa byla velice zajímavá, tu jsme tam zkoumali a koukali jsme se na to, jak moc podobná je mapa s dnešními mapami a v čem se liší.
Křišťálová lebka Mitchella-Hedgese
Odkud se vzala a kdo ji vlastně vyrobil zůstává záhadou. Kolem roku 1927 ji údajně v Belize objeví sedmnáctiletá Anna Mitchell-Hedgesová. Pohled do jejích očí má vyvolávat hypnotické pocity.Odborníci však lebku považují za novodobý padělek.
Za mě nejzajímavější věc, kterou jsem tam viděla. Protože ta lebka byla tak zajímavě detailně udělaná. Bohužel jsem si nevšimla toho, že jsem jí vyfotila špatně a ty detaily tam nejsou vidět, jak je to hodně osvícené.
Meč ve skále
Skutečný meč v kameni je v Itálii. Podle legend ho tam měl ve 12. století zabodnout mladý šlechtic Galgano Guidotti jako součást své cesty za pokáním.
To byl další předmět, který mě hodně zaujal.
Socha Moai z Velikonočního ostrova
Hned po křišťálové lebce byla socha dalším zajímavým předmětem.
Turínské plátno
Jako poslední jsme se podívali na turínské plátno.
Pohled na věž, která je přístupná za nějakou nízkou cenu, ale my jsme tam nešli.
Nakonec jsme se ještě koukli do zahrady. Zahrada je tady jen taková malinká.
Zámecká kašna.
Je to moc hezký zámek, kde se konají různé akce, takže pokud vás některé akce zajímají, určitě doporučuji se podívat, co se zrovna na zámku koná. Tato výstava je někdy do července, takže pokud vás zaujala, určitě můžu doporučit, protože je to zajímavá výstava a při tom to vzít do zámeckých prostor a pokud na zámek zavítáte určitě nezapomeňte navštívit draka. :D