Fotografické momenty březen a duben 2022

Poslední dobou je to s mým psaním na blogu takové nárazové, většinu času se mi věnovat blogu nechce. Věnovala jsem se škole a pak taky psaní příběhů, ale tam jsem se momentálně taky nějak zasekla. Se svými rozepsanými příběhy nemůžu hnout a nějakou kratší povídku jsem nenapsala ani nepamatuju a přitom bych tak ráda nějakou povídku napsala, tak třeba to zase někdy přijde, nějaký nápad na povídku. Vůbec se mi nechce učit, takže jsem se rozhodla sepsat věci za březen a duben. :)

Březen 2022

Neteře dostaly vouchery do Muzea fantastickcýh iluzí a do Muzea Smyslů. Jeli jsme já, dva bráchové, ségra a její děti. Chtěli jsme jít první do Muzea fantastických iluzí, ale když jsme viděli tu frontu, která tam byla, tak jsme se rozhodli, že tam čekat nebudeme a půjdeme jen do toho Muzea smyslů a do Muzea fantastických iluzí půjdeme jindy, protože ten voucher platí delší dobu. Voucher do Muzea smyslů se však musel využít. Muzea byla kousek od sebe, takže jsme došli do toho Muzea smyslů. Muzeum to bylo jen menší, ale bylo to hezky udělané. Zajímavý bylo lože z hřebíků. Neteře si tam nechtěly lehat a pořád čekaly, až to někdo vyzkouší, tak jsem to nakonec zkusila já. 

RGB barvy.

Konírna.

Jedna březnová procházka k lesu. 

Byla jsem u doktora a měla jsem ještě čas, takže jsem se zastavila v kavráně, kde jsem si dala kávu, limonádu a četla jsem si. Tyhle momenty jsou úžasné. :)

Moje nové přírůstky na balkon. 

Mamka uvažovala, co si koupí na Velikonoce, nakonec si vybrala kytky v květináči. 

Využili jsme krásné počasí na grilování. Mimochodem, já bych ani nepotřebovala maso, stačí mi brambory, cuketa a sýr (případně občas topinka). :D

Balkonové čtení.

Duben 2022

Muffin z jedné kavárny, kde dělají výborné dorty a kávu si dělám v práci, protože je tam přístroj, ale jen na černou kávu. Je s mlýnkem, takže káva je čerstvě umletá a většinou do přístroje kupují dobrou kávu (snad 2x se mi stalo, že mi moc nechutnala). 

Poslední dobou mám chuť na nějaké poklidnější a odpočinkové čtení. Kočičí kavárna byla přesně taková milá a příjemná kniha. :) 

Udělali jsme si velikonoční dovolenou s rodiči, bráchama a vzali jsme dvě moje neteře. Počasí teda nebylo nic moc, ale jinak dovolená byla fajn. Na hotelu jsme už jednou blyi na Velikonocích před pár lety. Uvidím, jestli k tomu napíšu samostatný článek. 

Pak jsme také byli v Jump aréně, protože neteře loni dostaly voucher a musel se využít, protože v dubnu mu končila platnost. Fotky z jump arény nemám. Já se sestrou jsme neskákaly, skákaly pouze děti, ale pak jsme si říkaly, že jsme taky klidně mohly skákat. :D Zrovna v době, kdy jsme tam byly, tam nebylo moc dětí. 

30. dubna se u nás na vesnici konala akce pálení čarodějnic. Děti měly k dispozici skákací hrad. Bylo zde zajištěné jídlo - párky, sladké a možnost opékání buřtů, pití (za příspěvek ve výši, kterou jsme se rozhodli dát). A pak se pálila čarodějnice, vzhledem k tomu, že bylo ten den dost teplo, rozhodlo se, že se zapálí v 7 hodin. Dokonce se přijel podívat i starosta z města (patříme pod město, tento starosta se o naší vesnici zajímá a pokud se pořáád nějaká akce, tak na ně jezdí, byl třeba i na rozsvícení stromku.)

Vtipný bylo to, jak děti byly kousek od ohně a jak se to rozhořívalo, tak všichni začaly couvat. :D 

To bylo vedro. :D 

A pak jsem se večer pusitla do této knihy. :)

Snažím si užívat ty pěkné momenty a užívám si to, jak v přírodě začalo jaro. Květen mi začal krásně, ale o tom až jindy. :)